Zahlavi

Akademie věd ČR testuje vzorky, vyvíjí nové testy a radí s ekonomikou

27. 03. 2020

Vědci a vědkyně z několika pracovišť Akademie věd ČR pomáhají s testováním vzorků na nový typ koronaviru a analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů. Akademie věd ČR také nabídla vládě k využití letoun Cessna k rozvezení potřebného zdravotnického materiálu. Dopady na společnost analyzují ekonomové z think-tanku IDEA. Všechny aktuality týkající se pomoci Akademie věd ČR v boji proti nákaze najdete na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu. Řádky následujícího článku pravidelně aktulizujeme – první odstavce vždy nejaktuálnější.

27. 3. 2020 – Jednou z klíčových aktivit, které můžou v současné době velmi pomoci, je výzkum a vývoj jednodušších a efektivních metod, které umožní dramatické zrychlení testování vzorků. Vědci a vědkyně z akademických pracovišť na něm intenzivně pracují, mnohdy ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. To by se mělo nyní změnit. Společnost IOCB Tech, dceřiná firma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zaměřující se na transfer technologií, darovala sedm milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19. Pět milionů korun směřuje týmům Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dva miliony korun pak týmu Petra Bartůňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Více informací v tiskové zprávě

26. 3. 2020 – Státní zdravotní úřad ve čtvrtek 26. března povolil velkokapacitní testování mezinárodnímu vědeckému týmu z centra BIOCEV, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ten bude schopný testovat stovky vzorků denně. „Naši pracovníci jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení,“ říká Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testů v centru BIOCEV.

25. 3. 2020 – Ve středu 25. března dostal povolení k testování vzorků na koronavirus také Ústav molekulární genetiky AV ČR v Krči. Vědci s pomocí tamní robotické stanice dokážou otestovat až tisíc vzorků denně. Na svém Twitteru ústav připomněl, že vzorky jim budou dodávat zdravotnická zařízení a vyzval veřejnost, aby do vědeckého ústavu nechodila.

V minulých dnech získali povolení k analýzám vzorků také vědci v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích a také Centrum ALGATECH, třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR (bude testovat odebrané stěry z Nemocnice Jindřichův Hradec).

Akademie věd ČR se podílí rovněž na mezinárodním projektu vývoje nového testu onemocnění COVID-19. Informovala o tom dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na Twitteru

Nejen biologové a chemici, ale i ekonomové

Speciální projekt IDEA anti COVID-19 spustili ekonomové z pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR, konkrétně z think-tanku IDEA při CERGE-EI. V první fázi boje proti koronaviru pomáhali vládě a lidem lékaři, zdravotní sestry a epidemiologové, nyní přichází čas i pro nás - ekonomy. Chceme využít naše znalosti k tomu, aby co nejméně lidí přišlo o práci, aby se lidé netopili v dluzích, aby zkrachovalo co nejméně firem, aby se ekonomika po krizi co nejdříve navrátila k normálnímu chodu,uvádí Daniel Münich, výkonný ředitel think tanku IDEA.

Prvním příspěvkem je text Filipa Matějky: Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit, který si klade otázky, zda dokážeme už nyní odhadnout závažnost dopadů koronaviru a jaké hlavní kroky podniknout v následujících dnech.

Jsme na jedné lodi, říká předsedkyně AV ČR

„Akademie věd je na jedné lodi se všemi – a intenzivně se věnujeme tomu, co by mohlo pomoci. Molekulárněbiologicky zaměřené ústavy nabídly své znalosti a možnosti velkokapacitního testování na SARS-CoV-2. Naše ústavy také nabídly své zásoby ochranných pomůcek nemocnicím. Společnými silami situaci zvládneme,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Odborníci z Ústavu chemických procesů AV ČR testují materiály k výrobě ochranných pomůcek proti šíření virů. Používají k tomu speciální aparaturu, vyvinutou původně k ověřování filtrů pro kvalitu ovzduší. Analýza materiálů vychází z unikátní metody, kterou vědci úspěšně publikovali před několika lety v oborových časopisech. Dokázali tehdy, že je možné zcela konkrétně určovat, jak jsou různé materiály schopné zachycovat aerosolové částice o velikostech 20 až 400 nanometrů.

„Velikost viru, který způsobuje nemoc COVID-19, je zhruba 80 až 150 nanometrů, podle toho, jak moc je virus obalen dalšími látkami po vypaření vody z kapénky,“ říká Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR. „Když připravíme částice o stejné velikosti, jako má virus, můžeme určit, zda ho materiál dokáže zachytit,“ dodává Vladimír Ždímal. Vědci také aktuálně spolupracují s ČVUT a Technickou univerzitou v Liberci, které společně vyvíjejí novou generaci respirátorů české výroby.

Léky proti virům

Léčebné látky proti virovým nákazám dlouhodobě vyvíjejí vědci a vědkyně v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, na pracovišti, kde působil známý vědec Antonín Holý. Jeden z jeho žáků, biochemik Tomáš Cihlář je viceprezidentem pro virologii v americké společnosti Gilead Sciences, kde vznikl lék Remdesivir, současná naděje proti nemoci COVID-19.

 

Akademie pomůže s testováním populace

Už v předešlých dnech Akademie věd ČR informovala, že bude úzce spolupracovat na testování populace. „Jedním z nejdůležitějších opatření, jak zvládnout krizi způsobenou šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, je zajistit dostatečné testování populace,“ upozorňuje Petr Dráber, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Pomoc s testováním koordinuje Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Úzkou součinnost při testování vzorků nabídly také Biologické centrum AV ČR, sídlící v Českých Budějovicích, a Biofyzikální ústav AV ČR v Brně. Fyziologický ústav AV ČR zapůjčil síti klinických laboratoří Spadia přístroj pro analýzu vzorků pomocí kvantitativní PCR. 

Školáci se doma zabaví vědou

Velkou pomocí jsou v současné situaci také spontánní aktivity popularizátorů Akademie věd ČR pro děti, rodiče a fanoušky vědy. Jedny z prvních nápadů přišly od vědců a vědkyň z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Na svém Facebooku (a webu) zveřejnily tipy na výrobu 3D modelu sopky, resp. na jednoduché biologicko-chemické pokusy. Pokusy na doma, streamované přednášky, záznamy starších přednášek i tipy na zajímavé online čtení sdružuje nový web Věda na doma.cz a sociální sítě AV ČR pod hashtagem #Veda_na_doma.

Z reakcí na sítích je znát, že podobné aktivity lidé vítají. První „dětskou“ online přednášku Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR o Marsu si online v jednom okamžiku pustilo a sledovalo více než 6000 lidí. Úspěšné jsou i další aktuální přednášky. Všechny najdete na webu projektu Věda na doma.

 

Činní jsou v tuto chvíli také psychologové, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích, která odborníky z Psychologického ústavu oslovují. Příspěvek o tom, jak vydržet v karanténě, který vědci sepsali na základě izolačních studií (prováděných v rámci výzkumu Mars 500), sdílelo kolem 2500 čtenářů sítí.

Aktuální informace na #Veda_proti_covidu a #Veda_na_doma.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce